kavalíří barvy - Články

Odchov perspektivního štěněte - svatba se povedla

2012-02-06T13:01:00Z

Tedy alespoň doufáme, že bylo krytí úspěšné. Necháme oba aktéry odpočívat a zatím vyplníme příslušnou dokumentaci; oba krycí listy (jeden zasílá poradci chovu majitel psa hned po krytí, druhý pošle majitel feny s hlášením vrhu po porodu), smlouvu o úhradě za krytí a majitel psa nesmí zapomenout udělat záznam do knihy krytí. Vzhledem k tomu, že jsme již předem domluvení na úhradě za skok, neměl by vzniknout žádný problém.

Tolik diskutované „překrytí“, tedy opakování páření po jednom nebo dvou dnech, je podle mého názoru fyziologicky zbytečné. Spermie jsou životaschopné nejméně pět dní a tak není důvod k obavám, i když by ovulace, tedy dozrávání vajíček, teprve začínala. Zkušení chovatelé krytí opakují spíš kvůli psychice fenky, která doma mnohdy bourá vybavení bytu ve snaze zajistit si další sex. V tomto okamžiku je velké nebezpečí, že se taková náruživá holka rozhodne využít služeb jakéhokoliv schopného frajera v okolí a tomu samozřejmě musíme zabránit. Opakované krytí naší „nymfomanku“ poněkud zklidní. Pokud máme doma oba partnery, můžeme nechat na nich samotných, kolikrát budou mít k páření chuť a možná, že budeme překvapení jak častý a poměrně dlouhotrvající sex nám předvedou.

V přírodě se pár psů po tomto aktu usadí v revíru bohatém na zvěř a dva měsíce spolu běhají, loví, spí a vzájemně se ochraňují. Po celou dobu březosti a okolo porodu zvlášť, je fenka pro psa pachově zajímavá, to znamená, že mu voní jako při hárání. Moudrá příroda zajistila, aby se budoucí otec držel doma a nenechal se odlákat jinou vdavekchtivou samičkou. Tím se také vysvětluje neobyčejná sexuální přitažlivost naší březí feny. Mnoho lidí se pohoršuje nad psem, který usiluje o páření s fenou po porodu, ale je to opravdu tak zařízeno a my bychom se na zamilovaného otce neměli zlobit.

První polovinu březosti, tedy zhruba jeden měsíc, na fence patrně nic nepoznáme. Baští stejné krmení v obvyklém čase a po normálních dávkách, venčí se a běhá stejně jako předtím, ale pozorný chovatel zaznamená drobné odchylky v jejím chování. Je třeba mazlivější než dřív nebo se naopak začne chovat k cizím lidem ostražitěji. Po třiceti dnech se již fena viditelně změní a najednou se dožaduje neobvyklých pamlsků, jako jsou rajčata, papriky nebo hrášek či odmítá pochoutky, za které by dříve dala život. Některé fenky trpí nechutenstvím, nemohou zbaštit celou krmnou dávku najednou, takže jim musíme dávat misku s menší porcí víckrát denně, nebo vyžadují častější venčení. Březost si můžeme nechat potvrdit na veterině, ale v této době již je na budoucí matce poznat zvětšující se bříško a změny tvaru a velikosti struků a tak můžeme připravit porodní bednu, aby si na ní fenka zvykla.

Tady bych ráda začínající chovatele upozornila, že pro odchov štěňat malých plemen nám stejnou službu jako profi dřevěná nebo plastová porodnice prokáže dostatečně prostorná kartónová krabice, kterou můžeme po dobu odchovu několikrát vyměnit a posléze vyhodit. V předstihu si zjistíme, jestli naší budoucí matce vyhovuje spíše „nora“, tedy krabice vyšší, shora uzavíratelná a s jedním vstupním otvorem nebo jestli bude preferovat cosi jako „pelech“, tedy bednu otevřenou. Ověřila jsem si, že kromě nesporné výhody hygienické je papundeklový domeček pro štěňata i bezpečnější – je měkký a nedají se z něj odkousnout ostré třísky.

Fenku stále pečlivě hlídáme, nedovolíme jí provozovat nebezpečné aktivity, zabezpečíme např. strmé schodiště, na kterém by mohla uklouznout, nenecháváme jí bez dozoru na vysokých místech, odkud by si mohla při skoku ublížit. Pomalu změníme krmení, budoucí matce předkládáme kvalitní stravu bohatou na vitamíny a minerály, nejspíš to budou granule pro březí a kojící feny, a denně kontrolujeme eventuální výtok z pochvy, který má být bezbarvý, lehce lepivý a bez zápachu.

Na fenku jsme laskaví, nezlobíme se na ní, když vyžaduje venčení v nečekaných hodinách, protože jsme to my, kdo chce, aby měla štěňátka.

Stolní kalendář 2013

2012-02-06T12:11:00Z

Vážení přátelé, máme další rok a já opět dávám dohromady lidi, kteří se mnou budou vytvářet kalendář na rok 2013. Většina stránek je již obsazená, protože jsem jako první oslovila ty z vás, kteří si v kalendáři již vloni týden rezervovali, ale asi osm stránek zůstalo volných a tak se ptám, jestli by jste neměli o prezentaci v kalendáři zájem.

Podmínky jsou jednoduché – co nejdříve se přihlašte na zlaty.kavalir@seznam.cz a do konce února, tedy do středy 29.2.2011, mi pošlete buď kvalitní fotografie (nejméně 1 mega) a text, který by jste chtěli uveřejnit nebo zpracovanou celou prezentaci. Koncem dubna od vás budu požadovat platbu za 10 kalendářů – 1100,-Kč. Kalendáře budou k dispozici v květnu a obdržíte je buď na některé z výstav nebo po domluvě poštou či osobním převzetím v Praze.

U fotografií je důležité, aby to na nich vašemu pejskovi slušelo (to je samozřejmě nejdůležitější) a také aby nebyly obrázky rozmazané, málo ostré nebo s nevhodným pozadím – třeba strom, který “vyrůstá” kavalírkovi z hlavy je fakt nevhodný.

Obrázky jsou do kalendáře řazeny buď podle vašeho přání – máte třeba v listopadu narozeniny, tak bude tento konkrétní týden váš nebo tématicky, čili pejsci na bruslích v zimě a louku plnou kopretin a kavalírů na jaře. Pokud budete mít jakékoliv dotazy, napište mi, ráda je zodpovím.

Těším se na společnou práci, která, jak doufám, bude mít zase báječný výsledek – kalendář, který nám ostatní těžce závidět

PF 2012

2011-12-21T13:53:00Z

Moji milí přátelé, jako každý rok jsem i letos vybírala ty správné obrázky a přemýšlela, kolik kouliček, sněhových vloček nebo rampouchů na nich bude a hlavně – co vám k tomu napíšu, jakou vánoční zprávu vám pošlu…

No, zjistila jsem, že se mi všechno, co bych chtěla napsat, na žádné přáníčko nevejde a tak jsem si řekla, že to letos udělám jinak. Posaďte se, pusťte si mojí zamilovanou vánoční písničku a věnujte mi trochu svého vzácného času.

Enya – We Wish You A Merry Christmas

Přeji vám všem hodně zdraví a vánoční pohody, spoustu dárků pod stromeček a žádnou štědrovečerní nehodu; a pokud nějakou, tak úsměvnou, na kterou budete ještě po létech při rodinných sešlostech vzpomínat, jako se vzpomíná u nás doma na jeden štědrý den před padesáti lety, kdy si náš vzácný tatínek usmyslil, že mně a sestře předvede stojku. Dopadlo to dobře, nohu si nezlomil, jen patou vykopl sklo v příborníku; a maminka tam stála, v ruce napůl obalený řízek a na ten její pohled do smrti nezapomenu.

A ještě vám přeji plno procházek a mazlení s dětmi, vnoučaty a pejsky; a na Silvestra opravdu skvělou společnost lidí, které máte rádi. Do nového roku s krásnou, magickou číslicí 2012 bych vám i sobě přála, aby nebyl o nic horší než ten letošní, aby byl, pokud je to vůbec možné, lepší, radostnější a úspěšnější. Nepřeji vám splnění VŠECH přání, protože to by pak byla strašná nuda, nemít na co se těšit… jo a ještě něco – ať se tu zase za rok všichni sejdeme.

Tak, tohle všechno jsem vám chtěla napsat…no uznejte sami, že by se to do přáníčka nevešlo …

Krásně svátky všem … ať jste kdekoliv … Míša Čermáková a “admin”

Když bylo listí krásně červené ...

2011-12-14T13:25:00Z

Když bylo listí krásně červené, přijela za Alfim nevěsta Nelinka až ze Žamberka … za dva měsíce se narodili Bonzo, Boris a Beruška, ze kterých určitě vyrostou skvělí kavalírci …třeba právě pro vás.

www.cavalier-liskovyorisek.cz jsou stránky jejich pelíšku.

Bibi

2011-12-10T12:23:00Z

Již je u nových majitelů!!!

Poslední vnučka Feabee a Alfiho s krásným jménem Black Bead na vás čeká v Černé Hoře na Moravě www.benettirico.cz

Amonek

2011-11-26T19:11:00Z

Již je u nových majitelů!!!

Děvčata Cessi a Caroline už zlobí svoje nové a určitě šťastné majitele, ale nezoufejte, pokud by jste toužili po ruby kavalírkovi, v chovatelské stanici Indigrace se na vás těší malý Amonek, vnuk našeho Alfiho a Galliky Terako…tak jak? Líbí se vám? Na www.indigrace.jsemin.cz najdete všechny informace.

Cessi a Caroline

2011-11-21T20:43:00Z

Obě holčičky jsou již v nových domovech!

Cessi a Caroline vás pozdravují a vzkazují, že by už nutně potřebovaly nějaké své “lidi”, které by mohly zlobit, milovat, doprovázet a vůbec…

Tak jestli se nemáte právě o koho starat a pokud si dovedete představit, že by s vámi váš život sdílela holčička v ruby kožíšku, podívejte se na www.zmotylilouky.wz.cz, kdo ví, třeba se do některé Zlatušky zamilujete :-)

Zdraví, zdraví, zase zdraví

2011-11-10T12:27:00Z

„Neexistuje zdravý člověk, pouze špatně vyšetřený pacient,“ sdělila mi s úsměvem má vzácná paní doktorka při poslední celkové prohlídce a já si na její slova vzpomněla, když jsme s výborem klubu plánovali, které specialisty pozveme na červnové setkání chovatelů kavalírů. Proč by měli být pejskové zdraví jako buci až do smrti smrťoucí, když naše opěvovaná civilizace poškozuje snad i žížaly…

Nakonec jsme se rozhodli pro základní „kavalíři trojkombinaci“ – srdce, oči, patelly – a nejen nás, ale i pozvané veterináře udivilo, kolik majitelů toho využilo a nechalo si pejsky a fenky vyšetřit…skvělé, zase jste byli báječní. Ono to možná půjde z kraje trochu ztuha, ale někde se začít musí a jestli máme kavalíry opravdu rádi, musíme pro ně udělat všechno, co je v našich silách… a vybrat zdravý rodičovský pár je základ.

Zatím co každoroční poslechové vyšetření srdce je už v našem povědomí jaksi standardní, kontrola kolen a očí je ještě tak trochu „nadstandard“, ale stále přibývá chovatelů, kteří ke štěněti přibalí novému majiteli i desky s kopiemi zdravotních certifikátů obou rodičů. Je pěkné, když jsou maminka a tatínek a v tomto ohledu „bez vady“, ale ani třeba jednička kolen není žádná tragédie, jen je třeba vybrat do páru „nulového“ partnera.

Ono by bylo vůbec dobré se nad zdravím našich pejsků zamyslet bez emocí a postupovat podle zásad zdravého rozumu. Takto bychom měli přistupovat i k možnosti vyšetření syndromu záchvatovitého padání, které se, bohužel, již vyskytlo v několika případech i v našich chovech. Nemocný jedinec je potomkem dvou přenašečů, kteří sami žádné viditelné příznaky nemají, to tedy znamená, že kdyby kterýkoliv z těchto rodičů měl štěňata s „čistým“ partnerem, tedy s jedincem, který vlohu pro tuto chorobu nemá, byla by i jejich štěňata bez obtíží.

Vzhledem k tomu, že již byla vyvinuta velmi jednoduchá metoda, jak přenašeče odhalit, neměl by být dnes problém produkovat štěňata nepostižená, ale… objednat a v librách zaplatit test, vyplnit anglický formulář a nechat si na veterině udělat odběr slin, je pro některé z nás trochu obtížné.

A tak je zde možnost zakoupení testu k vyšetření DNA hromadné, celou akci zastřešuje klub chovatelů kavalírů Čech, Moravy a Slezska a stačí kontaktovat „výkonného ředitele“ pana Libora Krále – libor@artwork.cz – a dojednat s ním podrobnosti. Myslím, že je to od výboru klubu a především od Libora milé gesto a doufám, že toho chovatelé využijí, vždyť cca 1200,- Kč je méně než poplatek za dvě mezinárodní výstavy.

Kalendář 2012 je stále v prodeji

2011-10-16T18:59:00Z

Stolní kalendář pro rok 2012 již vyšel, stojí opět 120,- Kč a pro případné zájemce jej mám ve větším množství složený v ložnici.

Přivezu ho do Kutné Hory a na Vanov, pro zájemce z Prahy připomínám, že si můžeme dát sraz někde na metru nebo mohu kalendáře vzít na Domov mládeže při SPŠ Na Třebešíně 2299, Praha 10- Malešice, kde máme ve vrátnici 24 hodinový provoz.

Praha (červenec – srpen):
Magdalena Pínová, mobil 721 535 780

Brno:
Libuše Dosedělová, mobil 776 126 778

Morava:
Michaela Vaňková z Černé Hory u Brna, mobil 775 358 285

Severní Morava:
Ing.Danuše Fojtíková, mobil 607 222 661

Liberci a okolí:
Hana Krenková, mobil 721 956 641

Východočeský kraj v okolí Žamberka:
Eva Sýkorová, mobil 736 413 221

Už se moc těším na to, jak se vám všem bude líbit…

Psí milování

2011-10-16T18:33:00Z

Psí milování je krásné, když se daří tak, jak má; tedy fenka je v tom správném „rozpoložení“, pejsek skvěle potentní a jeden druhému se zamlouvají.

Po úvodním hopkání, při kterém pes předvádí, jak úžasný bude otec, se k němu fena otočí zádí a velmi typickým gestem odkloní ocas. Pes vyzkouší její ochotu tak, že na ní položí hlavu a když se domnívá, že je s pářením svolná, obejme ji zezadu tlapkami a po několika úvodních poskocích do feny vnikne. Při kopulování se jeho penis zvětší a pokud je vše v pořádku, zůstane s fenou pevně spojený po dobu několika minut nebo i hodin. Většina psů má při svázání tendenci přehodit přes zadek partnerky nohu a otočit se k ní zády, protože jen tak mají znehybnění a tudíž zranitelní partneři šanci ubránit se případnému útočníkovi.

Při svázání vzniká v rodidlech feny podtlak, který usnadňuje spermiím cestu do vejcovodů, kde jsou připravená zralá vajíčka, čekající na oplodnění. Krytí ovšem může být úspěšné i tehdy, kdy ke svázání nedojde a naopak; hodinové spojení ještě neznamená, že se akt povedl.

Jenže ne vždy je „svatba“ takhle idylická a začínající chovatelé si marně lámou hlavu jak je možné, že se na vesnici kde jaký Punťa urve od boudy, podhrabe plot, uběhne pět kilometrů, serve se s deseti dalšími psy, přeleze branku a ještě má sílu fenku úspěšně nakrýt. Vysvětlení je prosté – Punťa vznikl přírodní selekcí, při které přežívají pouze silní a schopní. Jakákoliv abnormalita nebo vada svého nositele vyřadí když ne ze života, tak naprosto určitě z reprodukce, protože slabý nebo nemocný pes nemá šanci se k háravé feně ani přiblížit. Kdo viděl například v Řecku psí párie, kteří se houfně potulují ulicemi a obléhají východy z hotelů, ví, o čem mluvím.

Ovšem naši vymazlení a od štěňátka opečovávaní aristokraté, to je úplně jiná káva. Na rozmnožování se podílí i chovatelem vypiplané nejslabší štěně z vrhu – jak by ne, když standard některých plemen upřednostňuje mini velikost; zkušený chovatel ví, jak pejskovi při krytí pomoci a když se akt nepodaří, ještě stále je tu možnost inseminace, tedy dalšího „nepřírodního“ kroku.

Jsem přesvědčená, že takhle by to být nemělo. Pohlavní pud, tedy přírodou přikázaná touha po zachování rodu, musí být výrazný. Schopný plemeník a fena, která se dokáže dobře postarat o štěňata, vytvoří potomky se stejnými vlastnostmi a je jasné, že to funguje i naopak. Pak je jen na nás, jestli kvůli zářivému exteriéru dokážeme přimhouřit oči nad tím, že výstavními tituly ověnčený pes je impotentní.

Někdy jsme psí neochotou se pářit vinni my, majitelé psa. Znám případy, kdy dokonale vycvičený pes v přítomnosti svého pána nekryl, zato když s ním akt absolvoval jiný člen rodiny, byl jak rozjetý náklaďák. Kdo se jen trochu zajímá o etologii, má v tomto případě jasno; krýt fenu má právo pouze alfa samec a to je v tomto případě pán.

Miluji logiku psího uvažování, ale majitele, kteří tvrdě trestají mladé psy za pokusy kopulovat na lidech, nechápu. Jak má pak jejich okřikovaný pes vědět, že je za pár let stejná činnost žádoucí? Tak bych prosila kavalírky za tuto „mladickou nerozvážnost“ netlouct a nehubovat, ale spíše je zaměstnat, odvést jejich pozornost k jiné aktivitě, třeba k přetahování o hračku nebo aportování.

Mladí psi jsou někdy zbrklí, často se stane, že nezkušený plemeník nedokáže úplně sám fenu nakrýt a pak je určitě na místě mu pomoci. Zásadně nemanipulujeme se psem, ale přidržíme fenku a rukou vloženou pod její břicho usnadníme pejskovi akt dokončit. Nikdy mu násilím nepřehazujeme nohu, vždycky počkáme až na okamžik, kdy projeví sám chuť se přetočit. Zažila jsem několik případů, kdy taková „pomoc“ měla za následek zrazeného psa, který se při dalším krytí odmítal s fenou svázat.

Tohle všechno platí pouze tehdy, kdy má pes snahu fenu nakrýt. Pokud příchod natěšené čubinky způsobí, že se plemeník schová pod postel, je všechno špatně. V tom případě bych se přimlouvala za to, jet na krytí někam jinam.

Podzimní setkání chovatelů 2011

2011-10-07T08:45:00Z

Restaurace Summa Arx, Mikuláše z Husi 1, Praha 4, www.summaarx.cz, 27.listopadu 2011 od 14.00 hod

K dispozici máme 25 míst včetně přednášejících, přihlášky budou vyřizovány podle data přijetí. Přihlášky přijímá Michaela Čermáková: zlaty.kavalir@seznam.cz, telefon: 603 999 379.

Vratná záloha je 100,- Kč

Program:

Alternativní medicína: MVDr. Bláhová z centra tradiční čínské medicíny
Zdraví a zdravotní program – Libor Král
Úprava a péče o srst kavalíra – Michaela Čermáková

Plemeník

2011-09-15T21:37:00Z

Ó, jak hrdě to zní… Náš perspektivní pejsek má skvělý bonitační kód a také Knihu krytí, která nám přišla z ČMKU společně s přeregistrací, zdravotní vyšetření, vhodný věk, pěkné úspěchy na výstavách… a bohužel někdy i velký sexuální apetit, který se projevuje zájmem o všechno, co vypadá jako fena, chová se jako fena a nevoní jako pes. Tedy štěňata obojího pohlaví, staré nebo kastrované feny, ale i někteří psi jsou pro našeho mladého chlapíka neodolatelní. S nosem u země pojímá procházky jako bojovky, na jejichž konci je poklad v podobě tvora ochotného se spářit. Štěknutí na druhé straně dálnice, pohyb tlustého kocoura za plotem, zakňučení štěňátka u sousedů…cokoliv z toho a mnoho dalších zvuků vystřelí našeho psa do akce. Velmi často končí takový úprk v lepším případě v útulku a v tom horším pod koly auta nebo vlaku. Je jasné, že příkaz matky přírody o zachování rodu je ten nejsilnější ze všech, předčí dokonce i pud sebezáchovy a my na to musíme být připraveni.

Ideální je, když máme psíka nejen dobře socializovaného, ale i vychovaného. Poslušný pes je pes svobodný a to je ten, který respektuje naše příkazy, je ovladatelný za každé situace a má stoprocentní přivolání. Jen toho je možné pustit „na volno“. Ti ostatní musí být neustále přivázáni; vzhledem k majitelově pohodlnosti většinou na flexi vodítku, a to je začátek konce. Pes není ani na volno, ani u nohy, naučí se vyrážet na vzdálenost pěti metrů, vytrhávat paničce ruce z kloubů, vláčet děti po trávníku… no potkat takovou dvojici je hotové neštěstí – v mžiku jsme vodítkem omotaní všichni, včetně našeho ukázněného psa.

Fenka je sice většinou méně náruživá, ale poznala jsem pár čubinek, které se v „den D“ také nechovaly nejlíp. Naše malá Feabee byla schopná vybraného ženicha na ulici nejen dohonit, ale i natlačit pod odpadkový koš a tam se mu nabídnout s takovou vehemencí, že by jí mohla každá vdavekchtivá slečna závidět. Naštěstí pro nás si vybírala zásadně pejsky starší třinácti let a než vykulený senior pochopil, o co jí jde, byla vždy odlovena a potupně odnesena. Jak říkám, důsledná výchova je prostě nezbytná.

Zatím co majitel fenky sedí v obýváku a studuje linie a výstavní úspěchy potencionálních ženichů, vlastník psa musí vyčkat, až bude osloven. Samozřejmě, že tomu může pomoci tím, že psa „ukazuje“ na výstavách nebo na soutěžích a podává si inzeráty, ale nakonec je to právě majitel feny, který nás kontaktuje a zeptá se na podmínky krytí. My jsme samozřejmě připraveni, protože na tuto chvíli jsme se těšili již od okamžiku, kdy jsme si přinesli domů perspektivní štěňátko. V tomto momentu bychom se měli zachovat jako odpovědní chovatelé a nesoustředit se jen na cenu za krytí, ale i na to, aby náš jedinečný pes byl k dispozici pouze pro zdravé a preventivně vyšetřené feny klubem doporučenými veterináři. Tady bych ráda zdůraznila, že pověst plemeníka je velmi křehká a je naší povinností jí chránit. Je docela dobře možné, dokonce i pravděpodobné, že se někteří majitelé fen obrátí jinam, ale pokud si vážíme plemenné hodnoty našeho psa, neměli bychom dělat kompromisy. Že nebudeme přijímat nabídky majitelů fenek neuchovněných nebo dokonce bez průkazu původu, tak to snad ani nemusím připomínat.

Odměna za krytí by měla být určena vždy předem, abychom se vyhnuli pozdějším nepříjemnostem. S majitelem feny se můžeme domluvit na jednorázové úhradě v den uskutečněného krytí (v případě, že fenka nezabřezne bývá dobrým zvykem poskytnout možnost opakovaného krytí zdarma) nebo na platbě za každé štěně; tady je zase morální počkat se zaplacením, až chovatel prodá první štěně; nebo na nějaké jiné úhradě, kterou může být třeba určité procento z celkové ceny prodaných štěňat.

V podstatě je krytí služba a záleží pouze na nás, jak se dohodneme. Znám i krytí za symbolickou 1,-Kč nebo naopak za jedno štěně z vrhu… vše je možné, jen bych doporučovala srozumitelnou a nejlépe písemnou dohodu.

Pro majitele feny platí v totéž. Pokud se nám nelíbí cena nebo způsob úhrady, nemusíme ji přijmout a můžeme se obrátit jinam. V krycím listu, o který jsme v předstihu požádali, nám poradce chovu potvrdil hned několik plemeníků. Může se totiž stát cokoliv – námi vybraný TOP ženich odjel na dovolenou k moři, je nemocen nebo, a ani to není žádná výjimka, se mu do svatby s naší fenkou nechce. Proto máme v záloze dalšího pejska, kterého můžeme použít.

Poněkud jiná situace nastane, když si vybereme plemeníka v zahraničí. Tam už nad námi nestojí žádný poradce chovu v roli anděla strážného a bohužel nemáme k dispozici ani bonitační kód, protože „venku“ mají jiná pravidla chovu. Většinou je to podmínka úspěšné výstavy a bezvadného zdravotního stavu, ale velmi často se stává, že například plnochrupost nebo nedostatky v barvě či typu srsti v té které zemi prostě neřeší. Tak se vystavujeme nebezpečí, že sice budeme mít štěňata po naprosto úžasném zahraničním psíkovi, ale u nás do chovu nakonec neprojdou.

I tady platí, že informovanost je nezbytná a kdo se pustí do akce bez rozmyslu, určitě na to doplatí.

Chovný jedinec

2011-09-01T12:21:00Z

Našemu pejskovi jsou už dva roky. To nám to uteklo… Psi většiny plemen jsou v této době fyzicky i psychicky dospělí a pokud se splnil náš předpoklad, tak máme doma zdravého, dobře socializovaného a exteriérově pěkného jedince s vyrovnanou povahou.

Zhruba v této době je třeba splnit ještě další podmínku pro chovnost a tou je bonitace.

Bonitace, neboli uchovnění, spočívá v pečlivé prohlídce našeho pejska, kterou provádí výborem klubu pověřená komise, jenž se skládá z rozhodčího exteriéru a poradců chovu. Posuzovatel psa změří, provede kontrolu skusu, spočítá zuby, ohodnotí pejska v pohybu i v postoji, prozkoumá kvalitu srsti a v neposlední řadě prověří i jeho povahu. Na základě těchto zjištění je psíkovi přidělen bonitační kód a pokud je vše v pořádku, je z něj chovný pes nebo chovná fena. Je tedy jasné, že bonitace není jen tak nějaká formalita, ale vážný a pro našeho pejska nebo fenku nesmírně důležitý krok. Není to výstava, psi nesoutěží, není tedy vybírán ten nejlepší, ale je to taková „maturita“, která našeho mlaďocha posune do další životní etapy.

Jsou plemena, která mají velmi přísná bonitační kritéria a do chovu jsou připuštěni jen opravdu naprosto dokonalí jedinci. V jiných případech, například u plemen označovaných jako málopočetná, jsou tolerovány lehké nedostatky a u některých typů společenských pejsků není důvodem k vyřazení z chovu ani neúplný počet zubů.

Ale tohle všechno dávno víme, protože ještě před tím, než jsme se rozhodli vybrat perspektivní štěňátko, jsme se s bonitačními podmínkami důkladně seznámili.

Na akt uchovnění musíme pejska připravit ještě pečlivěji než na výstavy nebo zkoušky. Dobře vychovaný pes, který se nechá změřit a dovolí posuzovateli důkladnou kontrolu chrupu, těla i srsti, je pro bonitační komisi pravým požehnáním. Jsem rozhodčí exteriéru, tedy velmi často provádím bonitace a věřte, že neukázněný jedinec jde jen těžko objektivně posoudit. Pod měřidlem se někteří psíci změní v hromádku rosolu, který se roztéká do všech stran, kontrola zubů spíš připomíná boj o život a zhodnotit pohyb u psa, který jde po celou dobu posuzování po zadních, také není jednoduché. Nejhorší na tom všem je, že se leckdy jedná o naprosto perfektního představitele plemene, u kterého byla ovšem hrubě podceněna příprava.

V tomto okamžiku se ve mně vždycky perou dva pocity – ten první je seřvat majitele (jejku, to by byla taková krása…) a psa od bonitace vyhodit, ale nakonec ve mně převládne zdravý rozum, který mi říká, že pes za pána nemůže a že by bylo škoda takhle exteriérově pěkné zvíře do chovu nepustit.

Dalším krokem je přeregistrace, kterou provádí zastřešující organizace. Tímto okamžikem je náš pesan uznán za chovného i „úředně“ a my se můžeme pustit do vybírání partnera pro naší fenku nebo přijímání záznamů na krytí pro našeho psa, tedy pokud splnili i klubem určenou podmínku – dosažení patřičného věku.

Jsou plemena, u kterých je výběr vhodných chovných párů zcela v režii poradce chovu, ale u kavalírů si chovatel plemeníka navrhuje sám a majitel pejska musí počítat s tím, že ne vždycky je jeho pes ke krytí zvolen.

Výběr chovného páru je jedním z nejkrásnějších chovatelských aktů. Ponoříme se do zkoumání linií a zdravotních předpokladů, přibereme na pomoc genetiku, studujeme bonitační kódy, prohlížíme fotografie… a nakonec zvedneme telefon a požádáme o radu člověka, od kterého jsme si čubinku pořídili, protože je zkušený kynolog a má většinou promyšlené chovatelské plány na několik generací dopředu. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeho perspektivní odchov, tak nám určitě dobře poradí.

Dalším krokem je zřízení chovatelské stanice. Ono to zní náramně vznešeně, ale v podstatě se jedná o přiznání jedinečného názvu, který bude něco jako „příjmení“ našich odchovů. Žádanku nalezneme v dokumentech na webových stránkách ČMKU a pak už zbývá jen navrhnout šest těch nejkrásnějších názvů, ze kterých nám, když to dobře dopadne, bude nám jeden mezinárodně přiznán. Někdy se stane, že námi vybrané názvy jsou již používány kdesi ve světě a my musíme vymýšlet znovu.

Ač to vypadá velmi jednoduše, v praxi jsem při navrhování názvu zažila i návrh na rozvodové řízení. Jindy láskyplní manželé se zhádali takovým způsobem, že jsem se bála o jejich zdraví. On si zadělal na infarkt, ona na žaludeční vředy, ale na názvu chovatelské stanice se nedohodli. Nakonec měl každý svojí, odchovy si na nich pravidelně střídali a dokonce si pořídili i další fenku, asi aby to rychleji odsejpalo.

Při vymýšlení toho nejkrásnějšího jména naší chovatelské stanice jsme omezeni v podstatě jen jedinou podmínkou – nesmíme překročit počet čtyřiceti znaků; ostatní je jen na naší fantazii a…zdravém rozumu.

A tady bych prosila opravdu zdravý rozum použít. Příliš dlouhý název stanice bude působit potencionálním majitelům našich štěňat problém při vyplňování přihlášek na výstavy nebo na soutěže a nesmíme zapomenout, že se k němu přidá ještě vlastní jméno štěněte. Množství háčků a čárek zase znemožní správnou interpretaci v cizině a názvy typu Od pudelky, Z roztrhané zástěry nebo Smějící se kolínko jsou roztomilé snad jen když je vymýšlíme pod vlivem alkoholu. Lehce se rosím při představě, jak o pár měsíců později, opět v povznesené náladě, jsou štěňatům vymýšlena jména. Takový Makarón z Teplé polévky nebo Obratel Od shnilé kostry opravdu není to pravé makové. Nesmíme zapomenout, že jméno chovatelské stanice nebudeme používat jen my, ale především majitelé našich štěňat.

Někteří začínající chovatelé předvídavě využijí možnost odchovat první vrh na cizí chovatelskou stanici; většinou se v takovém případě opět obrátí na člověka, od kterého fenku koupili, a teprve pokud zjistí, že mají chuť a především sílu na další vrh, zřídí si název vlastní.

Feabee a Alfi jsou babička a dědeček!!!

2011-09-01T12:17:00Z

V chovatelské stanici Silver Moon Moravia se narodila vnoučata mých “manželů” ... Kdo by jste měl zájem o holčičku v barevném kožíšku, kontaktujte Míšu nebo Ivet Vaňkovy. www.benettirico.cz je adresa jejich stránek.

Procházka s překvapením

2011-08-26T11:18:00Z

Dne 10.9.2011 se uskuteční kavalíří procházka okolo Prahy 14 s malým překvapením. Sraz bude ve 13 hod. v Hloubětíně u stanice metra Hloubětínská, po východu z metra vpravo a rovně podchodem. Předpokládáný konec mezi 16 a 17 hodinou, opět u metra. Předem se hlaste na tel. 607 693 506, nebo stekrtky@centrum.cz