kavalíří barvy
míši čermákové

 

A je to skoro tak hrozné, jako když dospívají naše děti. Jedna moje známá má pro toto období psího dozrávání krásný příměr – vypadne mu mozek… doslova. Náš, do té doby vzorný pejsek, ochotně plnící každý povel a odečítající nám přání z očí, se nepozorovatelně změní v adolescenta se vším všudy.

Začne to okolo jednoho roku věku velmi nenápadně; kavalírek už k nám na zavolání neběží tak nadšeně, občas „odbroukne“, když mu češeme zadek a i jinak zkouší, co vydržíme. Naprosto cíleně si vybere nejméně důsledného člena rodiny a začne se na něj vytahovat. Většinou je to babička nebo vnučka, které s úžasem zjišťují, že je jejich křeslo obsazeno nevrle se tvářícím tvorem, odmítajícím uhnout.

Není to žádná tragédie, nakonec to všichni známe od lidských mláďat, jen je potřeba nepodlehnout psímu diktátu a naše dospívající štěně víc zaměstnat a důsledně vyžadovat splnění každého povelu, byť bychom ho k tomu měli donutit „hrubou silou“.

Nejlépe se tato část psího života překlene tak, že se všichni v rodině domluví a bez výjimky, sice laskavě, ale nekompromisně, odkážeme psisko do správných mezí…tedy i babička, vnučka nebo tetička budou trvat na provedení povelu, nebudou mlaďochovi trpět odmlouvání a šklebení a klidně ho vyhodí z jeho oblíbené pohovky.

Přibližně ve stejné době se někteří psí pánové budou snažit kopulovat na našich nohách nebo rukách a my si zase musíme připomenout, že máme doma budoucího plemeníka. Nebudeme ho tedy okřikovat nebo dokonce trestat, ale odvedeme jeho pozornost k nějaké vhodnější zábavě, třeba přetahování se o hračku nebo hru na schovávanou.

Psí slečna v tuto dobu, tedy mezi šestým a desátým měsícem věku, zažije první hárání. U některých fenek se můžeme dočkat poměrně velkého a dlouhotrvajícího krvácení. Pokud s námi spí v posteli, je dobré jim pořídit kalhotky, do kterých se dá vložit tenká vložka a tím uchránit povlečení a čalouněný nábytek před znečištěním. Kalhotky volíme takové, které dovolí fence, aby se olízala, to je důležité pro další hárání, které již třeba nebude tak masivní a tudíž už nebudeme kalhotky potřebovat. Fena, které jsme v mládí zabránili vykonávat přirozenou hygienu, ztrácí schopnost se čistit.

Rozvíjení duševních schopností našeho štěněte je dalším bodem, který bychom neměli opomenout. Společně trávený čas bychom měli vyplnit nejen mazlením nebo odpočíváním v křesle, ale nějakou činností, při které musí štěně přemýšlet.

Mí psi třeba milují hru „skořápky“, kdy jim pod jeden ze tří kelímků od jogurtu schovávám pamlsek, pak kelímky zamíchám a hledají ten správný. Bylo zajímavé sledovat vývoj jejich myšlení. Začínali tím, že překlopili packou všechny pohárky, pak hledali piškoty čichem a nakonec objevili kouzlo skořápek v postřehu a hrají se mnou „očima“.

Ovšem málo platné, nejlepší je to venku, na procházkách nebo na psím hřišti, kde se dobře zvládnutý výcvik mění v náramnou zábavu.

A pak je tu moje milované vystavování, které je vlastně také hra a protože každá hra má svá pravidla, je dobré, pokud chceme uspět, seznámit se s těmi výstavními. Ono snad nejde ani o to, oběhnout s pejskem kruh a přidržet ho na stole nebo v postoji na zemi, to umí každý, ale předvést svého miláčka tak, aby vynikly jeho přednosti a naopak zůstaly potlačeny nedostatky, to už chce trochu přípravy.

Další a nesmírně důležitý aspekt vystavování je ten, že jen dobře připravený pes je na výstavě spokojený a tudíž úspěšný.

Zkusme se vcítit do psího uvažování – je vzbuzen v nečekanou hodinu, autem odvezen několik stovek kilometrů na místo, kde je rámus, spousta lidí a psů. Pak je vláčen dokolečka, stavěn do výšky, osaháván cizím člověkem a ke všemu vycítí naši nervozitu a někdy i zklamání, které je pro něj nepochopitelné. A tohle se mu má líbit? Naopak pejsek trénovaný se na výstavy těší. Je celý den se svým milovaným pánem, v kruhu za odměnu opakuje to, co se předtím naučil a protože je spokojený, líbí se mu i ten ruch okolo.

Výstavní kondice je v tuto dobu nesmírně důležitá. Náš pečlivě vybraný pes sice splňuje standard svého plemene ve většině bodech, to má nakonec v genech, ale plno věcí můžeme ovlivnit, třeba úpravu srsti nebo hmotnost.

Je nutné si uvědomit, že máme doma sotva odrostlé štěně, tedy nebude mít srst dospělého jedince ani jeho váhu, to by nebylo normální, ale rozhodčí na výstavách to vědí také. Ovšem i ve třídě mladých nebo v mezitřídě, což jsou třídy určené nedospělým jedincům, musí být náš pesan čistý, upravený a zjevně dobře živený.

S výživou je to občas problém. Někteří kavalíři zhltnou na co přijdou a udržet je ve standardem doporučené hmotnosti je těžké a pak jsou tu ti druzí, kteří od misky s krmením couvají s děsem v očích a dostat do nich denní porci granulí je téměř nemožné.

V obou případech se nám opět vyplatí důslednost a to se týká i rodinných příslušníků – nekrmit ničím, co nepatří do psího jídelníčku. Tlusťochům piškoty a rohlíky přidají na váze a anorektikům zaplácnou žaludek a oni pak nemají důvod, proč setrvávat u misky.

Dobré je denní dávku stravy rozdělit na ranní a večerní krmení, které by se mělo odbývat přibližně ve stejnou dobu a pokud pes porci nedožere, dáme mu další jídlo až při příštím krmení. Do té doby má k dispozici jen čistou vodu… a nebojte se, hlady neumře. Mám vyzkoušeno, že zdravé štěně dokáže při dodržení těchto zásad vzdorovat maximálně dva dny.

V poslední době se setkávám s lidmi, kteří mění jídelníček svého psa snad každý měsíc. Stačí, aby na výstavě nebo v obchodě dostali vzorek krmiva zdarma a už mají pocit, že pěkný obal nebo exotické ingredience dávají záruku výborné kvality. Také rady sousedů nebo majitelů jiných pejsků nejsou zaručené; každé plemeno psa má trochu jiné nároky na přísun živin, vitamínů a minerálních látek a co se hodí pro dobrmana, nemusí být vhodné pro kavalíra.

A opět je tu „náš“ pan chovatel, který má jistě vyzkoušený určitý typ granulí a pokud našemu pejskovi vyhovují, nebudeme je měnit.

Po dosažení jednoho roku čekají na našeho psa některá zdravotní vyšetření. Jedná se o posouzení kolenních kloubů, poslechové vyšetření srdce a kontrolu očí. Všechny tyto preventivní prohlídky se dělají bez uspání a klub chovatelů má na stránkách seznam veterinářů, od kterých zdravotní kontroly akceptuje.

Je v našem vlastním zájmu, abychom se podle tohoto návodu zařídili, protože nejen exteriér, ale především zdraví je pro budoucího zakladatele našeho chovu důležité.