kavalíří barvy
míši čermákové

 

... a je to strašidelně těžké. Nikdo na světě totiž nemůže s určitostí prohlásit, že tohle osmitýdenní mrně bude vhodné do chovu, zatím co to, co spí vedle, nebude nic moc.

Proto je chovatelství tak vzrušující, proto je tolik lidí chovem psů nadšených a ochotných leccos obětovat; protože ono je to tak krásné… Kdyby bylo možné odchovy naprogramovat, tedy podle vzorce – úspěšný rodičovský pár = úžasné potomstvo – vyklonovat sedm šampiónů ze sedmi štěňat, brzo by nás to přestalo bavit. Ten vzoreček takhle nefunguje, genetika není matematika (naštěstí, protože počty jsem od první třídy nesnášela) a ta příslovečná „kapička štěstí“ také není vždycky po ruce.

Co vám, zájemcům o kvalitní štěně, tedy zbývá? Prostě do téhle hry vstoupit, dopředu počítat s tím, že to nemusí vyjít a skvěle si to užívat, když to vyjde.

Začněte tím, že se dokonale seznámíte se standardem plemene, ověřte si podmínky chovnosti v českém klubu chovatelů a zajeďte se podívat na klubovou nebo speciální výstavu. Informace, které získáte jako tichý pozorovatel, jsou pro výběr toho „vašeho“ chovatele důležité. Možná ani netušíte, co všechno se dozvíte na takové klubové akci „za kruhem“ a věřte nebo ne, tady víc než kde jinde platí, že na každém šprochu je pravdy trochu. Pozorně se dívejte a poslouchejte, vyplatí se vám to.

Internetové stránky jsou pro vás dalším ukazatelem v orientaci, kam pro štěně. Nenechte se oklamat jejich vzhledem, nehleďte na design, ale hledejte fakta. Jsou tu kromě chovných jedinců představeni i veteráni? Mají tu prostor i zdravotní vyšetření nebo jen výstavní úspěchy? Je fotogalerie pouze přehlídkou obrázků z ateliéru nebo tu máte možnost vidět psy v akci? Nezapomeňte, že je důležitá i socializace a kvalitní odchov štěňat. Tyto poznatky vám také trochu pomohou při výběru té správné chovatelské stanice.

Chovatele by jste tedy měli. Má vaší důvěru, představili jste se mu a vyslovili své přání – získat od něj perspektivní štěně; a pokud máte štěstí, tak souhlasil.

Dalším důležitým krokem je nespěchat. Chcete přece pejska svých snů, že? Tak musíte počkat; minimálně do té doby, než se uskuteční spojení, které stojí za to. Tady by jste se měli určitě spolehnout na chovatele. Vybrali jste si ho, tedy mu důvěřujte a dejte na jeho radu. Jste vážný zájemce o štěně, budete dělat jeho chovatelské stanici reklamu a tak je v jeho vlastním zájmu, aby jste získali jedince, kterého on sám považuje za kvalitního.

Štěňátka jsou konečně na světě a nastává další hororek – zvolit si z nich to nejkrásnější. Jste první v pořadí; čekali jste třeba víc jak rok, takže máte na tenhle post právo, a teď se skláníte nad pelíškem a vybíráte si společníka na mnoho let. Fenku nebo pejska, kteří mají být základem vašeho chovu…to je těžké rozhodování a pokud si neporadíte sami, opět bych se přimlouvala za to, dát na názor chovatele. Je zkušený a má na štěňata „oko“.

Zajděte si pak to „své“ štěně obhlédnout ještě několikrát, sledujte jeho vývoj, mazlete se s ním, pozorujte ho při hře se sourozenci a při tom se vyptávejte. Zjistěte si od chovatele všechny informace, které vám bude ochoten a schopen dát, ptejte se na všechno, co vás zajímá a nestyďte se přiznat, když něčemu nebudete rozumět, protože když se zkušený kynolog pustí do výkladu, z pojmů jako – homozygot, BOJ, patelly a podobně se možná trochu orosíte.

Můj tatínek vždycky říkal, že jenom hlupák se bojí přiznat, že něčemu nerozumí, tak se nebojte, vždyť teď už nejde jen o vás, ale především o vaše štěně.