kavalíří barvy
míši čermákové

 

... aneb Zázraky se dějí… a někdy i třikrát za sebou

Považuji se za normální a v podstatě běžnou babičku desetiletého vnuka, majitelku, chovatelku a posuzovatelku kavalírů a Kingů, vychovatelku na chlapeckém domově mládeže a amatérskou spisovatelku. Občas se mi zdá, že můj život uvízl ve stojatých vodách a tak udělám něco velmi „nestandardního“, jako je třeba účast v reality show. Pak toho lituji a slibuji přírodě (jsem ateista), že už nikdy nic tak pitomého neučiním…tedy alespoň ne v dohledné době, než se ovšem otřepu a vyvedu další šílenost – teď mně například láká tandemový seskok padákem…

Ale matka příroda občas zaúřaduje; jako by mi chtěla dokázat, že se nemusím namáhat, protože ona má pro mne naplánovaná opravdu velká překvapení, a připraví mi takový zážitek, že se mi z toho točí hlava ještě druhý den.

Byla jsem kluby nominována jako rozhodčí plemen Cavalier a King Charles spaniel na mezinárodní výstavu psů konanou 24. a 25.4.2010 v Českých Budějovicích. Tam jezdím posuzovat moc ráda, výstavy jsou vždycky výborně připravené, kavalírků a Kingů se tradičně přihlásí opravdu hodně a atmosféra je tam jedinečná.

Celý výstavní den probíhal standardně, pejsků bylo přihlášeno víc než osmdesát, a tak jsem se měla s kým mazlit. Úroveň jedinců plemene Cavalier byla velmi vysoká; někdy jsem se fakt zapotila, abych rozhodla podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tedy abych opravdu vybrala toho nejlepšího z nejlepších… no jak říkám, skvělý den.

Jako nejlepšího z plemene jsem nakonec vybrala, podle mě naprosto úžasného pejska z mezitřídy v barvě blenheim, ZIPPY Prokopská hvězda. Měl jedinečný pohyb, výbornou hlavu s něžným, ale přesto samčím výrazem a byl velmi dobře předveden. Prostě ten den to byl můj „number one“ a i když je o mně známo, že držím palce spíše těm „jednobarevným“, tenhle mladý pejsek měl v sobě něco, co mně přesvědčilo o jeho kvalitách.

Odpoledne jsem usedla na čestné místo ve finálním kruhu, abych sledovala vrcholné soutěže. Vždycky jsem trochu záviděla ostatním rozhodčím, kteří posuzují více plemen. Ne snad proto, že jich mají tolik, ale z toho důvodu, že někteří jimi vybraní BOB skončí na stupních nejvyšších. Vyhrávají skupinu, jsou obletovaní a fotografovaní, ale hlavně – i další z kolegů posuzovatelů, hodnotících třeba nejlepšího jedince dne, usoudí, že jsou fakt ti nejkrásnější. To se kavalírům nebo Kingům běžně nestává.

Sledovala jsem, jak Zippík nastupuje o vítěze deváté skupiny, pila minerálku a přemýšlela, jestli mi rodinní příslušníci vyvenčili pejsky. Paní Zdena Jílková mezi tím třídila vítězné jedince a, k mému obrovskému překvapení, vybrala nejprve do užšího výběru a posléze jako nejlepšího jedince devítky – „mého“ kavalíra. Tleskala jsem jako divá a držela jsem Zippovi do dalších soutěží palce tak vehementně, až mě bolely ruce. Samojed (nádherný, naprosto dokonale předvedený pejsek ze skupiny č.5) a impozantní krátkosrstý bernardýn (vítěz skupiny č. 2) byli důstojnými soupeři malému kavalírkovi (proti nim byl opravdu drobek) o vítěze dne.

Majitelka Zippa, zkušená handlerka, měla s mladým pejskem trochu problém, protože to, co se běžně nestává, se přihodilo. Výstavní vodítko nevydrželo tah temperamentního kavalíra a při otočce prasklo. Zuzka neztratila duchapřítomnost a místo aby začala zmatkovat, v předklonu a na zbytku předváděčky dokončila kruh. Pan Tibor Havelka ocenil krásu pejska i profesionálnost majitelky a vybral kavalířího kluka jako nejkrásnějšího psa dne.

To už jsem byla v adrenalinovém oparu (kam se na tohle hrabe reality show) a opravdu mi dělalo problém vydržet sedět důstojně na židli.

Zippy se probojoval do absolutního finále. Stál na koberci a s typickým kavalířím šarmem sledoval svého soupeře, překrásného velkého hrubosrstého vendéeského baseta, vítěze předešlého dne. Trochu mával ocasem, ale ne moc, aby si nezadal a tolik mu to slušelo, že bych mu nejraději šla dát pusu. Ale na nějaké důvěrnosti nebyl čas, pan Miroslav Václavík, rozhodčí, který měl tu čest vybrat nejkrásnějšího psa celé výstavy, vstoupil na zelený koberec finálního kruhu a začal s důkladnou prohlídkou obou psů… a já byla zralá pro koronárku. Jenže pak se neuvěřitelné stalo skutkem – Cavalier King Charles spaniel v barvě blenheim, šestnácti měsíční pejsek ZIPPY Prokopská hvězda, byl jako první svého plemene v historii českých výstav vybrán jako nejkrásnější pes Mezinárodní výstavy psů všech plemen v Českých Budějovicích.

Moji milí, dneškem jsme přepsali dějiny psích výstav.